Nový stavební zákon schválený vládou, který má vstoupit v platnost 1. července 2023, přináší zásadní změny, které se dotknou nejen těch, kteří plánují stavbu, ale i všech, kteří chtějí koupit nebo pronajmout byt. Pojďme se podívat na hlavní novinky.

Jednotná soustava stavebních úřadů a rychlejší povolování

Jednou z nejvýznamnějších změn je sjednocení soustavy stavebních úřadů pod stát. Nově bude existovat jednotná státní struktura, kterou povede Nejvyšší stavební úřad, následovaný Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady, které by měly fungovat už od ledna 2022. Tento systém znamená, že povolení ke stavbě bude vyřizovat jediný úřad, což výrazně zrychlí proces schvalování.

Například pro stavbu rodinného domu by rozhodnutí mělo být vydáno do dvou měsíců. Celkově se zkrátí lhůty i pro bytové projekty, což by mělo zrychlit výstavbu a zmírnit tlak na růst cen nemovitostí. Byty by tak mohly být v budoucnu dostupnější i pro širší vrstvy.

Digitalizace na stavebních úřadech

S novým zákonem přichází i možnost podávat projektovou dokumentaci online, což je zásadní krok vpřed v oblasti digitalizace. Nebude už nutné nosit na úřady stohy dokumentů – celý proces bude možné sledovat online, což usnadní kontrolu a umožní efektivní dodržování stanovených lhůt. Digitalizace by měla být spuštěna v roce 2023. Samozřejmě stále zůstává možnost podání dokumentů i v papírové formě.

Dopady na dostupnost bydlení

Nový zákon se dotkne i těch, kteří stavbu neplánují. Dnešní schvalování bytové výstavby trvá v některých městech, jako je Brno, i více než pět let. Díky zrychlenému povolovacímu procesu by mohlo být vydání stavebního povolení otázkou jednoho roku, což by mělo zvýšit dostupnost bytů a stabilizovat jejich ceny.

Negativa a dopady na místní správu a ochranu přírody

Ne vše v novém zákoně je však pozitivní. Převod kompetencí z obcí na stát znamená, že města a obce ztratí možnost rozhodovat o mnoha aspektech výstavby na svém území. Výjimkou zůstávají pouze Praha, Brno a Ostrava, které si vyjednaly možnost vytvářet vlastní stavební předpisy. Ostatní města tak nebudou mít možnost stavební předpisy přizpůsobit svým podmínkám.

Další problematickou stránkou je ochrana životního prostředí. Nově budou o zásazích do krajiny a kácení stromů rozhodovat stavební úřady, nikoli orgány s místními znalostmi, což může vést k nekoordinované výstavbě a úbytku zeleně. Tento nedostatek koordinace by se mohl projevit i v případě velkých infrastrukturních projektů, jako jsou silnice nebo mosty, což může negativně ovlivnit naši krajinu.

Shrnutí

Nový stavební zákon přináší výrazné změny, které slibují rychlejší a jednodušší proces povolování staveb, zejména díky digitalizaci a sjednocení stavebních úřadů pod státní správu. Tento krok však přichází na úkor samosprávy obcí a potenciálně i ochrany životního prostředí. Přesto se dá očekávat, že nový zákon bude mít pozitivní vliv na dostupnost bydlení, což je hlavní přínos, který má přinést.